Dvojnásobný vítěz Majoru Jonatan „Devilwalk“ Lundberg se vrátil k analytickému pultu už na svůj druhý Major a přinesl jedinečný pohled na současný ekosystém CS2. V tomto exkluzivním rozhovoru se zamýšlí nad rozdíly mezi Antverpami a Budapeští, vysvětluje, co je rozbité na systému VRS, mluví o vyhoření po deseti letech koučování, rozebírá, co skutečně definuje šampionské týmy, a hodnotí reálné šance FaZe na výhru na StarLadder Budapest Majoru 2025.
Pracuješ na svém druhém Majoru jako analytik. Jaký je největší rozdíl oproti tvé předchozí zkušenosti v Antverpách?
Největší rozdíl je v tom, že u PGL Antwerp jsem měl oznámení jen jeden den dopředu. Prostě mi přišla zpráva, že potřebují někoho navíc do rotace na analytickém pultu, a já tam odjel. Tentokrát jsem měl mnohem víc času na přípravu a mohl jsem se důkladně seznámit se všemi týmy. To je ten hlavní rozdíl.
Jako bývalý hráč a trenér jsi působil v mnohem volnějším kalendáři. Co si myslíš o současném systému?
číst více
Má své dobré i špatné stránky. Kalendář je nabitý, ale díky systému VRS už není nutné jezdit na úplně každý turnaj. Pro spoustu top týmů je to lepší, protože si můžou vybírat, plánovat a lépe si rozvrhnout rok. Líbí se mi i znovuoživení lokální scény — koná se víc místních LANů, protože se tam dají sbírat body, a mladé týmy získávají cenné zkušenosti z LAN prostředí. Ale systém pořád není dokonalý, má chyby.
Kdybys mohl v současném systému VRS něco změnit, co by to bylo?
Výhra na LANu by neměla dávat tolik bodů, jako dává teď. Momentálně může mít někdo nula VRS bodů a po výhře na malém LANu najednou vyskočit hodně vysoko. Mělo by to víc záviset na tom, koho porazíš, a na celkové váze turnaje.
Vidíš se v budoucnu znovu v roli trenéra? Jaké podmínky bys potřeboval?
Určitě si tu možnost nechávám otevřenou. Koučování mě pořád baví, ale potřeboval jsem pauzu. Koučoval jsem v kuse asi deset let a během toho je těžké udržet rovnováhu se soukromým životem. Když to děláš tak dlouho, snadno vyhoříš. Potřebuju si odpočinout a ujistit se, že jsem mentálně i fyzicky v co nejlepší formě, než začnu uvažovat o návratu. Nemám žádné speciální požadavky na tým — jde spíš o to, abych byl ve správném rozpoložení já, protože pak vím, že odvedu skvělou práci.
číst více
Vyhrál jsi dva Majory, jako hráč i jako trenér. Jakou jednu vlastnost šampionské týmy mají, ale diváci ji často přehlížejí?
Týmová chemie a vyváženost osobností. Nemůžeš mít pět hráčů, kteří všichni zabírají spoustu prostoru. Potřebuješ mix osobností, které se navzájem doplňují, aby se každý cítil pohodlně. Je strašně důležité si sednout lidsky a lidé to často podceňují. S týmem cestuješ přes 200 dní v roce — pokud si nerozumíte nebo zametáte problémy pod koberec, žádný tým to nevydrží. Klíčové je umět řešit problémy a cítit se spolu dobře.
Co si myslíš o novém pravidle StarLadderu, že vyřazené týmy musí jít hned do podpisové zóny?
Myslím, že je důležité, aby bylo vidět, jak moc to pro hráče znamená, kolik do toho dávají práce a jaké emoce cítí při vyřazení. Možná existuje lepší způsob, jak to udělat, ale pořád si myslím, že to má hodnotu pro diváky i pro scénu.
FaZe předvedli neuvěřitelný comeback na Infernu proti NiP a vypadali silně. Můžou vyhrát tenhle Major?
FaZe jsou FaZe. Logicky bys řekl, že ne, ale oni nějak vždycky dokážou vytáhnout tyhle magické výhry v těch nejšílenějších situacích. Pořád se ocitají v prohrávajících pozicích a stejně to otočí. Nikdy je nemůžeš odepsat. Myslím, že je extrémně nepravděpodobné, že vyhrají, ale FaZe nikdy neodepisuju.
Který tým tě na tomhle Majoru zatím nejvíc překvapil a proč?
číst více
Nejvíc mě překvapili PARIVISION. Věděl jsem, že jsou dobří, ale jejich hra a to, jak se dokázali mentálně vrátit v některých zápasech, na mě udělalo dojem. Hrají se čtyřmi rookies a Jame i Dastan odvedli neuvěřitelnou práci, že je dostali na tuhle úroveň. I kdyby prohráli všechny zbývající zápasy, ukázali, že dokážou soupeřit na mnohem vyšší úrovni než dřív.
Dastan včera v rozhovoru řekl, že jádro PARIVISION musí trénovat spolu asi tři roky, aby vyhrálo Major. Jak dlouho si myslíš, že to potrvá?
Ano, myslím, že to určitě dokážou. Mají potenciál a záleží na tom, jak tyhle talenty budou dál rozvíjet. Mají všechno, co by sis u mladých hráčů přál: skvělého in-game leadera a skvělého trenéra, který jim umí předat potřebné know-how. Pokud budou opravdu tvrdě pracovat, mají naprosto reálnou šanci dostat se na tu úroveň. Taky bych řekl tři roky.
Kterým hráčům by měli diváci během turnaje věnovat zvláštní pozornost? Kdo má potenciál překvapit?
Jedním je xiELO, dalším xKacpersky. Oba byli pro své týmy neuvěřitelně clutch. xKacpersky má ten hvězdný faktor, který se často nevidí. xiELO je podceňovaný — získá multikill ve 37 % kol, která hraje, což je naprostý šílenství. V budoucnu se z něj klidně může stát hvězdný hráč.
Open kvalifikace dřív vytvářely větší potenciál pro překvapení. Co si myslíš o tom, že byly odstraněny?
Do určité míry to chápu, protože tam bylo hodně problémů, včetně obvinění z cheatování. Online kvalifikace jsou těžké prostředí. Ale zároveň si myslím, že současný systém není ideální. Radši bych viděl samostatnou RMR akci, která by vedla do Majoru. Teď Stage 1 působí jako přebrandované RMR hrané přímo uvnitř Majoru. Chtěl bych, aby RMR bylo RMR — a pak teprve přišel Major.
